Poslední kolo MiniCupu


V sobotu 25.5. jsme absolvovali poslední díl kolotoče s názvem MiniCup. Po řadě omluvenek v týdnu jsme opět museli řešit přeuspořádání a doplnění týmů, což nebylo vůbec jednoduché a tak si nakonec i žlutí vyzkoušeli jaké je to odehrát turnaj bez střídání, neboť ve čtvrtek se pro nemoc omluvil Krpi.

V poledním turnaji se tradičně představili oranžády dopněné netradičně „skřítkem“ Kubákem (Brejchou), který i přes naše obavy jak se vyrovná s přeci jen silnějšími a urostlejšími soupeři předvedl kvalitní výkon a dokonce se zapsal dvakrát mezi střelce. Kluci po poněkud (tradičně) ospalém výkonu v úvodu vybojovali tradiční bramboru, ale medaile visela opět velmi blízko. Přesto naši borci předvedli opět pohledný a bojovný fotbal za který se nemusíme vůbec stydět.

V odpoledním turnaji si vyzkoušeli, jak již bylo zmíněno, hru bez střídání. Trošku jsme se obávali jak to prckové, v jejiž sestavě byl navíc nezkušený Kryštof Hemza, zvládnou. V prvním utkání nás čekal opravdu soupeř na rozehrátí – školička Čafky, tedy děti ročníků 2013-15. Kluci toto utkání jednoznačně ovládli a zvítězili vysoko. Tato výhra pouze zaručovala to, že nebudeme poslední a neznamenala zdaleka nic. Skutečnost byla nakonec ovšem jiná. V dalším utkání jsme nastoupili proti týmu Stodůlek a očekávali jsme poměrně náročné utkání ve kterém budeme tahat za kratší část provazu. Jak se nakonec ukázalo, bylo to náročné utkání ve kterém jsme měli i trošku štěstí, ale nakonec utkání skončilo asi spravedlivou remízou. Třetí v řadě bylo utkání opět se školičkou, tentokrát Viktorky Žižkov, které jsme stejně jako úvodní zvládli a opět vyhráli vyšším rozdílem. Jako poslední na nás čekal asi nejtěžší tým, tým který vede bývalý slánský trenér – Jarda „Jarin“ Masopust, tedy tým Vyšehradu. Kluci z „Vyšáku“ hned od úvodních minut našemu již unavenému týmu zatápěli a bylo otázkou, kolik nám nasází branek. Kluci prvních šest minut vypadali odevzdaně, soupeř toho využil a šel do dvoubrankového vedení. V polovině utkání se karta obrátila. Vstřelili jsme kontaktní branku a hra se výrazně vyrovnala. Více jsme se dostávali do hry a důležitý bod pro nás vstřelil Adam po asi nejhezčí akci dne, která začala u dua se dvěma  „L“, Roll – Balla, kteří vybojovali míč na pravé straně, Lukáš našel křížnou přihrávkou Adama. Ten utekl po levé straně a krásnou nekompromisní střelou vyrovnal. Bod z tohoto utkání znamenal, že žlutí k úžasu všech šli do bojů o umístění z 1. MÍSTA !!!!! a tudíž v konkurenci 10 týmů mohli skončit nakonec nejhůře druzí.

V utkání o umístění nás čekal tým Ďáblic. V tuto chvíli jsme měli již splněno. Vitězství ve skupině i díky vysokému rozdílu ve zmíněném utkání proti „čafácké“ školičce bylo už trošku nad očekávání a v tomto utkání proti týmu, který měl dvě čtyřky na střídání jsme mohli pouze překvapit. Hned v úvodu se do nás soupeř pustil a my se obávali o debakl. Adam lovil jeden míč za druhým z naší sítě. Soupeř pak zvolni, my se dostali do hry a dvěmi brankami se mu přiblížili, avšak zdramatizovat závěr utkání se nám již nepodařilo a tak jsme nakonec skončili „pouze“ na 2. MÍSTĚ. O to cennější pro nás bylo gesto ďáblického trenéra při vyhlašování pořadí, kdy spontáním potleskem a palcem nahoru ocenil výkon našich 5 borců při připředávání medailí.

Dnes jsme odehráli poslední kolo MiniCupu. 16.6. nás již čeká finálový turnaj. Hodnocení celého MiniCupu přineseme až po jeho skončení, přesto si myslím, že i přes poněkud slabší sportovní úroveň MiniCupu oproti předchozím ročníků dala tato soutěž našim dětem hodně zkušenností, které zúročí v příštích letech. Dnes v dresu oranžových byly opět k vidění zajímavé výkony, pohledné akce a řada branek, kdy se do střelecké listiny zapsal větší počet dětí.

Dovolím si dnes výjimečně hodnotit osobní výkony žlutých, protože v drtivé většině jsme mohli vidět řadu pozitivního. Velice mile překvapil Kryštof. Byť je to ještě nezkušený hráč, má ohromnou chuť hrát a v mnoha případech se nebál vyzkoušet oproti o rok starším borcům kličku a doknce se mu podařilo i rozvlnit soupeřovu síť. Byť možná jeho výkony zaostávaly za ostatními je jeho progrese velká, Jen ta mrcha gravitace 🙂 . Po relativně ospalém výkonu v prvním utkání se nakonec k velice pěknému a bojovnému výkonu rozehrál Kuba Suchopárek a odměnou mu byly i pěkné branky. Adam od úvodního utkání připomínal (jak tomu bylo v jednom vtipu) Trabanta – neurazí ani nenadchne. Obavy ze soubojů, malá aktivita a práce pro tým. Nakonec se ale chytil v utkání s Vyšehradem, kde měl několik povedených akcí a svým únikem s nádherným zakončením vystřelil důležitý bod. V posledním utkání s Ďáblicemi výborně zachytal. škoda jen, že musí dostat naloženo aby začal hrát 🙂 Jako poslední zbývá duo 2L (RoLL/BaLLa). Nevím, kdy naposledy byly ve Slaném takto přímočaří a houževnatí hráči, schopní pracovat i pro tým. To co dnes předváděl zejména Lukáš bylo úctyhodné. Po zisku míče hledání volného prostoru směrem k soupeřově brance, to byla dnes Lukášova deviza. Pokud k tomu připočteme jeho zakončení, vyjde z toho skvělý výkon (jen nesmí mít prostor na přemýšlení jako v brance 🙂 a vše musí dělat v rychlosti 🙂 ).  Druhý z dvojice Alex dnes nebyl sice tolik efektivní jako jeho „dvojče“, přesto se ohromnou měrou podílel na dnešním výsledku. Jeho drzost a sebevědomí v osobních soubojích jsou až neuvěřitelné a pokud dostene prostor na lajně, je to poslední co soupeř udělal, pak už jen nese balón na „puntík“.

Byť naše skupina v tomto kle MiniCupu byla asi slabší a soupeři jako Podolí či druhý tým Viktorky Žižkov byly asi kvalitnější než některé týmy v naší části, musím říct, že celkové umístění je zasloužené. Turnaj jsme odehráli se třemi 2013 (což sice někteří měli i mladší děti), ale co hlavně  – bez střídání a velkou odměnou bylo vedle medaíli i zmiňované velice sportovní gesto našeho jediného přemožitele.

Závěrem bych chtěl tímto poděkovat všem rodičům obou týmů za povzbuzování a skvělou atmosféru. Nyní se můžeme těšit na turnaj ve Slaném a následně finálový turnaj MiniCupu.