Polaban Cup 2019


V neděli 25.8.2019 jsme se zúčastnili turnaje Polaban Cup, kde jsme chtěli porovnat naše získané dovednosti s opravdu kvalitními týmy a současně i srovnat, v čem za nimi zaostáváme a co je potřeba zlepšit. Vždyť jsme se ocitli ve společnosti takových klubů jako FK Teplice, Slavia Praha, Bohemians Praha, Baník Sokolov, FK Ústí n. Labem, FK Příbram. Neméně kvalitními soupeři byly i týmy domácí Roudnice nad Labem či Chomutova.

Na takto kvalitně obsazený turnaj jsme samozřejmě nanominovali co nejsilnější tým. Bohužel i přes to, že nominace byla na webu několik měsíců, pro některé bylo zjištění, že jsou nominováni velkou novinkou a v týdnu, dokonce i v podvečer turnaje přišly omluvenky 🙁 Do Roudnice jsme nakonec odjížděli s obavou, jestli vůbec budeme mít někoho na střídání. Naštěstí nám svou účastí pomohl Krpi, který byl donominován na poslední chvíli a my měli na takto kvalitním turnaji dva!! střídající hráče.

Paralelně s Polaban Cupem probíhal i turnaj ročníku 2013 formátem 3+0 na 4 malé branky, zde byla situace podobná (omluvenky na poslední chvíli) a na střídání jsme měli pouze jednoho hráče.

Jako první se v Roudnici představil v Polaban Cupu tým ročníku 2012. Turnaj byl rozdělen na dvě skupiny a následně se hrálo ve čtyřech skupinách o celkové umístění. Do turnaje jsme vstoupili sice trošku ospalým výkonem, ale přesto jsme s „juniorkou“ ligových Teplic sehráli poměrně vyrovnané utkání, které do poloviny utkání mohlo vypadat všelijak. Nakonec nás soupeř přeci jen jednou přehrál a pěknou střelou z dálky otevřel skóre. Od této chvíle už těžil více ze hry, kterou korunoval po chybě v naší rozehrávce pojišťovací brankou na konečných 0:2.

Dá se říci, že v tomto duchu probíhala všechna další utkání, my jsme se snažili, sehráli jsme zajímavá a vyrovnaná utkání, v koncovce ale docházeli „Tatranky“ a nebylo tak na zvrat či udržení slušného výsledku. Postupně jsme v turnaji remízovali s Bohemkou 2:2, po vyrovnaném boji prohráli se Slávií 1:2, s Neratovicemi a Štětím 1:4 – což byla naše nejvyšší prohra. V posledním utkání základní skupiny jsme se dočkali kýžené výhry nad týmem Rokycan.

Do nadstavbové části jsme postoupili ze 6. místa a čekal nás souboj o 9. místo. Do této části turnaje se nám započítal výsledek ze základní skupiny. Jako první jsme narazili na tým Chomutova. Tento zápas jakoby byl obrazen celého dne. Od úvodu jsme lepším týmem, ujímáme se vedení, soupeře k ničemu nepouštíme. Postupně ale docházejí zmiňované Tatranky, hra se otáčí, soupeř vyrovnává, dostáváme se pod tlak a bojíme se o výsledek. Nakonec utkání skončilo spravedlivou plichtou 2:2. Poslední utkání turnaje jsme sehráli s týmem „Army“ Ústí. S tímto velice kvalitním soupeřem jsme sehráli velice kvalitní a vyrovnané utkání do posledních minut. Soupeř sice vedl 3:2, nicméně se hrálo nahorů a dolů a dalo by se říci, že „plichta“ visela ve vzduchu, stejně tak i pojistka na 4:2. Nakonec tím štastnějším byl ústecký tým, který udržel těsné vítězství.

Jak bylo uvedeno v úvodu referátu, soouběžně s Polaban Cupem se konal i miniturnaj ročníku 2013. Naši 4 stateční (Kůča, Hemzík, Kubajs a Luky) se utkali s týmy Bohemky, Slavie, Petřínu, Roudnice, Chomutova a dalšími. Do turnaje jsme vstoupili podobně jako naši starší borci, tedy ospale. Přes to vše jsme s Bohemkou sehráli vyrovnané utkání, kdy se skóre několikrát měnilo. Následně byli nad naše síly kluci ze Slávie a Petřína, pak už se našim borcům dařilo a ve všech zápasech byli výrazně lepší. Do tohoto výčtu nepočítáme týmy Rokycan a Tlustic. I když jsme zejména se druhým jmenovaným asi prohráli, byly to týmy, jejich koncepci nerozumím. Dát branku za každou cenu, třeba i bez mezihry do této kategorie asi moc nepatří a tudíž jsem tato dvě utkání vytěsnil.

Po našem vlažném rozjezdu, jakoby kluci zapnuli forsáž a zejména pak Kubajs svými technickými kousky motal hráče soupeře a zejména pak nakopávače z Tlustic, Lukášovi průniky byly smrtící, co nás ale potěšilo byly výkony Kůči a Hemzíka. I když druhému jmenovanému ke konci už „došlo“ oba kluci předvedli skvělé výkony a v porovnání například s PU v Chomutově udělali velký progres.

Při celkovém ohlédnutí musím vyslovit maximální spokojenost s výkony obou našich týmů. V Roudnici jsme ukázali vysoký standard. I přes to, že náš výškový a váhový průměr zaostával za mnoha soupeři (výjimkou byl snad jen tým Chomutova, Sokolova a Slavie), odehráli jsme v této společnosti až neuvěřitelně vyrovnaná utkání a jen trošku štěstíčka nás dělilo od lepšího umístění. Pokud jsem zmínil váhovou a výškovou převahu, za zmínku stojí dotaz trenéra Slávie, jaký ročník jsou naši „kolibříci“ Sam s Adamem. Tito dva by se mnohdy výškově ztratili i v utkáních ročníku 2013 🙂 a myslím, že by přítomnost Vosiho a Mázy nepomohli dosáhnout výškového a váhového průměru některých týmů. Ne snad, že by tyto týmy měly zapotřebí do svých kádrů začleňovat starší borce, prostě měli urostlejší děti.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem zúčastněným, všem těm, kteří byli ochotni vážit cestu do Roudnice a zajména pak dětem. Myslím, že si všichni sáhli na své dno za což klukům patří ohromná pochavala a myslím, že tento velice kvalitní turnaj dal klukům zase hodně moc zkušeností. Zároveň je škoda, že jsme se nemohli turnaje zúčastnit v předpokládané síle, myslím, že by náš herní výkon i celkové umístění vypadaly lépe.