Ve spořicích se dočkaly i 2012


První prosincový den jsme se zúčastnily kvalitně obsazeného turnaje ve Spořicích u Chomutova. Vedle našeho týmu se turnaje zúčastnily týmy Mostu, Chomutova, Litoměřic, Litvínova. Do krásné haly ve Spořicích jsme odjížděli s plánem postoupit do bojů o 1. – 4. místo, tedy být nejhůře druzí ve skupině což jsme považovali za jistých okolností za velice reálný cíl, jelikož jsme se ve skupině měli postupně utkat s týmy Litoměřic (ty jsme v namíchané sestavě porazili o parník), týmem Žatce a Litvínova. Velkým favoritem naší skupiny měl být tým FŠ Litvínov a o 2. místo jsme se měli poprat s týmem Žatce a litoměřičtí prckové měly být papírově nejslabším týmem skupiny.

SK Slaný – FK Litoměřicko 2:1 (branky: Jonáš – 2)

Hned na úvod jsme se měli utkat s papírovým outsiderem naší skupiny. Jaké bylo rozčarování, když na nás litoměřičtí vlétli a od úvodního hvizdu nás nepustili téměř přes polovinu. Ze svého tlaku soupeř vytěžil i úvodní branku utkání. My jsme postupně zlepšovali náš výkon, dostávali jsme se častěji na polovinu soupeře a z jedné akce se nám podařilo Jonášem vyrovnat. Soupeř i přesto byl nebezpečným a lepším týmem. My jsme si nakonec vybrali pytel štěstí až v samém závěru ( v poslední vteřině utkání !!!!) , kdy skrumáž před soupeřovou brankou protavil Jony ve vítěznou branku.

SK Slaný – Junior Chomutov 3:1 (branky: Tomáš, Marťas a Sam)

Ve druhém utkání jsme se měli utkat s týmem z města chmelu. Jazzmani (jak si říkají prvkové ze Žatce) turnaj nakonec odhlásili a nahradil je druhý tým Chomutova. Toto utkání jsme měli od úvodního hvizdu pod kontrolou. Náznaky soupeřových akcí jsme až na jednu hasili již na půlící čáře a brankář se v tomto utkání výrazně nudil. Po jasné výhře nad Chomutovem bylo jasné, že naše oblíbená brambora nám ani dnes neuteče a postoupíme mezi 4 nejlepší týmy turnaje. O tom, za jakého místa a jaké vyhlídky na umístění budou rozhodne poslední utkání ve skupině.

SK Slaný – FŠ Litvínov 1:0 (branka: Tomáš)

V posledním utkání ve skupině jsme se utkali s týmem Litvínova a před turnajem jsme tento tým považovali za adepta na přední příčky. Náš postup ze skupiny byl již před tímto utkáním jistý, avšak s ohledem na výkony mosteckého týmu jsme se chtěli v semifinálové skupině utkat s někým jiným, čímž by šance na lepší umístění poněkud narostly. Od úvodního hvizdu jsme ale v tomto utkání neviděli nic zajímavého. Předváděná hra z předchozího utkání jakoby byla ta tam a my jsme se přizpůsobili hernímu systému litvínovských a za celé utkání nepředvedli zajímavou akci. Nakonec se nám podařilo vstřelit branku a celou skupinu vyhrát, což nám v SF přiřadilo přeci jen přijatelnějšího soupeře – první tým Chomutova

SK Slaný – Junior Chomutov 1:3 (branka: Marťas)

V semifinálové skupině jsme nastoupili proti prvnímu týmu Chomutova a jak se pak ukázalo, byl tento tým i silnější. Ve velice pohledném utkání šel soupeř do vedení díky chybě v obraně – špatnému převzetí hráčů. Další branka přišla po povedeném TK, kdy Hrdla neměl šanci se ke skvěle trefeném míči pře zeď, dostat. Do konce utkání zbývalo dost času a tak nebyl důvod k panice. V brance jsme měli dobře chytajícího Ondru, v poli jsme sehrávali vyrovnané souboje a kontaktní branka mohla kdykoliv padnout a také že padla asi 4 minuty před koncem. V této části hry jsme byli o trošku lepším týmem, soupeře jsme moc do šancí nepouštěli a naopak jsme se před branku tlačili my. Pravdou je, že v této fázi hry jsme vsadili vše na jednu kartu – vstřelit vyrovnávací branku a dostat tak aspoň zápas do prodloužení. To se nám ale nepodařilo, protože přes velké riziko dopředu nám soupeř jak už to bývá proběhl otevřenou obranou a vstřelil vítěznou branku.

 

SK Slaný – FK Litoměřicko 3:2 (branky : Sam, Adam, Jony)

Již dávno před tímto utkáním jsme měli splněno. Brambora byla jasná, my ale chtěli víc a i to třetí místo by pro nás bylo vítězstvím. Po zkušenosti z úvodního utkání jsme ale věděli, že to nebude zadarmo, že litoměřičtí udělali ohromný skok a my se o naši první medaili budeme muset poprat. A tak se i stalo. I když vývoj utkání nebyl podobný tomu úvodnímu, my jsme se museli strachovat o výsledek. Soupeř zlobil a hrozil z každého útoku a i když jsme odskočili na 3:1, litoměřičtí vzápětí vstřelili opět kontaktní branku a pořád bylo o co hrát. I když na tribuně to vypadalo jako infarktový závěr, na lavičce nám bylo jasné, že si jednobrankový náskok pohlídáme a nepřipustíme drama v podobě PK.

 

Ve Spořicích jsme poprvé vystoupili ze stínu čtvrtých a horších míst. Předvedli jsme pohledný výkon. Velice nebezpečnou zbraní byly rohové kopy, jejichž rozehrávání si kluci vžili a i když jsme z nich nedali žádnou branku, chyběl nám vždy kousíček. Stejně jako RK bylo velmi nebezpečné naše rozestavení. V útočné fázi jsme byli ve více lidech v předbrankovém prostoru a tudíž jsme se dostávali více do zakončení z hloubi pole hrozil svými průniky Sam a plasticita v defenzivě, kdy jsme soupeřovi hráče zdvojovali a zavírali k lajnám, byla ukázková.

I přes velkou spokojenost s výkonem jsme v naší hře viděli i jisté nedostatky. Tím zásadním bylo zakládání útoku od naší branky. Bohužel rozehrávka od branky je naší dlouhodobější slabinou a není to pouze rozehrávkou brankáře, nýbrž i nabídkou od spoluhráčů. Dalším nedostatkem bylo i zakončení a vlastně celé řešení finální fáze, kdy jsme místo jednoduchého řešení v podobě střely vylepšovali svou střeleckou pozici. Názorným příkladem byl ve dvou Adam, který v situacích, které si žádali jen obyčejnou střelu udělal kličku brankáři, čímž si střeleckou pozici ještě zhoršil 🙂 a poslední věcí je spíše taktická vyzrálost a pochopení systému rozestavení, kdy si jinak skvěle hrající Sam nechával zbytečný odstup od hry a následně pak horko těžko zachytával výpasy soupeře. Zatímco tyto poslední dvě věci kluci pochopí přirozenou cestou, na kvalitě rozehrávky, její přesnosti a rychlosti myšlení musíme hodně moc zapracovat. Již to bylo několikrát řečeno, klukům chybí kopací technika a první dotyk.

Celkově si pochvalu zaslouží všichni kluci. Každý z nich ve Spořicích předvedl to nejlepší, co v něm je, skoro všichni si sáhli na dno svých sil a odměnou jim bylo pěkně 3. místo. Stejnou pochvalu si zaslouží i fanoušci, kteří byli slyšet, fandili, povzbuzovali a hnali kluky k lepším výkonům.