Ve Zbuzanech jsme opět potvrdili pozici „Bramboráře“


V nabitém nedělním programu svůj turnaj zahájil ročník 2012 ve Zbuzanech. Po velké marodce jsme nominaci zredukovali na jeden tým a ani ten nakonec nebyl kompletní po omluvenkách Zápy a Kryštofa. Do Zbuzan jsme nakonec odjížděli v poměrně průměrné sestavě a nedaly se tedy čekat výsledkové zázraky a to i přes to, že jsme věděli, že soupeři nebudou z kvalitních týmů.

 

SK Slaný – Union Vršovice 2:3 (Adam, Tomáš)

do turnaje jsme po zaplacení parkovného 🙂 nastoupili proti týmu z Vršovic. Proti našim zvyklostem, tedy ospalému úvodnímu utkání vstoupili kluci do zápasu aktivně a soupeře jsme poměrně přehrávali a naší převahu zúročil i Adam první brankou. Po naší chybě na levé straně zachraňoval Marťas vše skluzem na brankové čáře, ale jak již to v těchto situacích většinou bývá, nepodařilo se mu míč odvrátit a skončilo to nešťastným vlastencem. Naši převahu přetavil v branku následně Tomáš, ale soupeř opět stačil vyrovnat po jednom z ojedinělých útoků. Tečku výsledku dal dlouhý neojedinělý nákop brankáře, který přeplachtil celé hřiště a skončil za zády Dana.

Sokol Stodůlky – SK Slaný 3:1 (branky: Adam 2, Sam)

do druhého utkání jsme nastoupili proti prvnímu ze dvou týmů Stodůlek. Náš herní projev byl nepodobný prvnímu utkání, ba naopak. Svou hru ještě vylepšila první trojka, kdy Marťas několikrát vybojoval míč, protáhl se podél lajny a sám na brankáře z velkého úhlu, nevidíc v náběhu do předbrankového prostoru Adama, neproměnil. Během střídání střídání jsme s dvojicí Marťas a Adam tyto situace probrali. Adam přišel na to, jak Marťasovi může v těchto situacích pomoci a Martin hledal před brankou své spoluhráče, což následně přineslo ovoce a ze dvou dalších akcí našel Marťas v náběhu Adama a ten se nemýlil – GÓÓÓÓL. A zaplestat mohlo i srdíčko nezúčastněného fanouška, protože obě akce v podání obou krajních hráčů byly nádherné. Jen škoda, že to kluci nezvládli bez malé nápovědy 🙂

 

SK Slaný – AFK Loděnice 3:0 (branky:Tomáš 2, Adam)

Proti nejslabšímu týmu turnaj jsme pokračovali ve velice pohledné hře a de facto jsme jej k ničemu nepustili, ale z převahy jsme nedokázali vytěžit téměř nic. Skóre otevřel až v polovině utkání Tomáš, když přidal další branku a konečný výsledek pečetil Adam, dohrávali jsme utkání již v poklidu.

Sokol Stodůlky – SK Slaný 3:4 (branky: Marťas 2, Adam)

v tomto infarktovém utkání – čtvrtém v pořadí bez odpočinku jsme trošku pozměnili sestavu aby si zejména Sam odpočinul. Menší únava na našich borcích však vidět byla. Zejména pak ve hře dozadu. Naše ofenzivní hra byla i nadále kvalitní a nebezpečná. Bohužel soupeř využil okénka v naší obraně a šel brzy do dvoubrankového vedení. My jsme následně zlepšili hru a díky Marťasovi vyrovnali. To nebylo ale vše. Po faulu na pravé straně jsme poslali kopat TK jediného leváka a Adam nás pěknou střelou poslal do vedení. To nám dlouho nevydrželo, soupeř vyrovnal a co hůře, nakonec i skóre zvrátil na svou stranu. Smolné na tomto utkání bylo uznání soupeřovi branky, kdy si Krpi jen přenastavoval míč, soupeřův hráč vběhl do PÚ a vstřelil branku. Rozhodčí bohužel přenastavení posoudil jako míč ve hře a my díky tomu prohráli.

 

FK Řeporyje – SK Slaný 2:1 (branka: Dan)

poslední utkání jsme odehráli proti týmu z Řeporyjí a následnému vítězi turnaje.  Řeporyjští obři byly nad síly našich borců. Jediný, kdo s nimi stačil držet krok byl Marťas. Mohli bychom pochybovat o věku řeporyjských hráčů, kteří měli jednoznačnou výškovou převahu a pokud ne, pak se u některých se můžeme divit, že se svými výkony nejsou v nějakém velkém pražském klubu. Své by o tom mohl povyprávět Tomáš, který v posledním utkání nastoupil do branky a několik štiplavých ran schytal. Nicméně my v tomto utkání hráli bázlivě, po výkonech naší první trojky nebyl už na hřišti tolik vidět Adam a i když se Marťas snažil jak chtěl, jeho snaha nemohla skončit jinak než na kopačkách soupeře a tak jsme zaslouženě prohráli.

 

Ze Zbuzan jsme si opět odvezli bramboru, přesto s výkonem musíme být spokojeni. Na o trošku větším hřišti a s naším konceptem hry si zaslouží velkou pochvalu zejména krajní hráči a zadáci. Naběhali velké objemy a až na drobnosti se stíhali vracet i útočit. Pokud bychom měli jmenovat, pak Dan skvěle zachytal a stejně kvalitní výkon předvedl i v poli. Ze svého stínu s výjimkou posledního utkání vystoupil Adam a i když dnes nepředvedl nic ze svých technických fines patřil k našim nejnebezpečnějším a zejména v ofenzivě k nejaktivnějším hráčům. Asi nejlepšími hráči byli Sam a Marťas. Oba podstoupili spoustu soubojů, absolvovali mnoho sprintérských soubojů ať již ofenzivních či defenzivních. I když se jednalo o turnaj nižší úrovně a my na něm skončili opět za medailemi, předvedli jsme skvělý, zejména ofenzivní, výkon s řadou pohledných akcí a od medailí nás dělily dva smolné góly.

Velké díky patří rodičům za povzbuzování a paní Plívové za catering, který dnes nezapomněla doma 🙂 🙂