Mostecké sbírání zkušeností


V neděli 16.2. se slaňáci opět představili ve velebudické hale v Mostě. I tentokrát jsme do Mostu nejeli s velkými ambicemi, respektive se žádnými. Již při pohledu na nominaci bylo zřejmé, že tento tým jede na sever Čech spíše sbírat zkušenosti než bojovat o přední příčky. Vždyť na soupisce tentokrát nebyli zkušení matadoři jako Brejší, Balda, Roláda a další a naopak na turnaji se prvně představil Jára s Kubou Košálem. Náš herní výkon byl tedy závislý na výkonech dětí, které většinou byly zastíněny zmiňovanými zkušenými matadory, což bylo i v plánu. Záměrem bylo tedy dát více prostoru Nelče, Kůčovi, Hemzíkovi a Lukakovi a vidět jak se se svou rolí popasují oni a jak se do týmu začlení další borci a úkol měli nesnadný. Vždyť naše kvality měly prověřit poměrně kvalitní soupeři. Vedle dvou týmů Sparty to byl tým druholigového Ústí, Petřína Plzeň (jakéhosi béčka Viktorky Plzeň, jehož mládežnické týmy figurují v předních soutěžích), Slavie K.Vary (mládežnické týmy figurují také v předních soutěžích), MFK Most (nástupce exligového Baníku Most) a FK Ostrov, kde se dlouhodobě věnují výchově mládeže na relativně vysoké úrovni a jejichž áčko hraje divizi s SK Slaný.

Tentokrát se jednotlivých utkání dotkneme jen okrajově a spíše se budeme věnovat celkovému dojmu.

SK Slaný – MFK Most 0:2

Do prvního utkání jsme nastoupili proti domácímu týmu a většina utkání se odehrávala ve středu hřiště. Domácí byli možná o maličko lepší, nicméně naši branku neohrozili. Vše se změnilo v poslední části utkání, kdy vstřelili vítězné branky.

SK Slaný – Slavia K. Vary 3:3 (branky: Nelča – 3)

Ve druhém utkání jsme nastoupili proti „sešívkám“ ze západu republiky. Karlovarští kromě názvu slavného pražského „S“ používají nepodobný znak i dresy. V úvodu utkání přišla sprcha v podobě třech rychlých branek v naší síti. Ve zbytku utkání přišla zase sprcha jménem Nelča. Naše bojovnice vzala zodpovědnost na sebe a z jasného utkání udělala drama a my jsme díky ní z utkání neodešli poraženi.

AC Sparta Praha – SK Slaný 9:0

Do posledního utkání jsme nastupovali proti jasnému favoritovi turnaje – týmy z Letné. Aspoň vyrovnané utkání by snad očekával pouze blázen. My jsme věděli, že nechceme prohrát dvouciferným rozdílem, což se i stalo. a my jsme do bojů o celkové umístění postoupili ze 4. místa.

SK Slaný – FK Ostrov 0:6

V bojích o umístění nás jako první čekal tým Ostrova. Utkání mělo vcelku jednoznačný průběh. I když Lukaku v brance čaroval, my nakonec prohráli poměrně velkým rozdílem.

SK Slaný – Slavia K. Vary 4:1 (branky: Lukaku – 4)

Repríza utkání ze základní skupiny měla rozhodnout o tom, kdo odjede z Mostu s posledním místem. Lepší vstup do utkání měl přeci jen tým Slavie, která šla do vedení. My ale měli Lukaka a ten se postupně postaral o jednoznačnou výhru a tedy 7. místo.

 

Jak již bylo zmíněno v úvodu, turnaj nám měl ukázat, jak se se svou rolí lídrů vyrovnají méně zkušení hráči a jak se bude dařit dětem bez turnajové praxe. Je třeba říct, že čtyřlístek Nelča, Lukaku, Hemzík a Kůča se svých rolí ujali důstojně. Nelča krom toho, že byla vyhlášena nejlepším hráčem našeho týmu byla vidět v každém utkání. Stejně jako dopředu byla velmi aktivní i ve hře dozadu a i když Lukaku nastřílel více branek a skvěle zachytal, měl chvilky, kdy jsme ho na hřišti hledali. Každopádně jeho technika a přímočarost byla pro soupeře nebezpečná a pokud mu utkání sedlo, byl velkou hrozbou pro soupeře. Kůča s Hemzíkem možná nebyli vidět tolik, jako prvně dva jmenovaní. Každý z nich byl jiný. Zatímco Kůča byl přímočařejší ve hře dopředu a zkoušel obrany soupeřů, Hemzík byl vidět zejména ve hře dozadu. Nevypustil jediný souboj, zodpovědně se vracel a přerušoval akce soupeře. Pro Kubu s Járou to byl dnes úplně první turnaj v tomto formátu. Oba kluci mohli jen překvapit. I když se překvapení nekonalo, kluci se neztratili a jejich výkon byl příslibem do příštích turnajů. Posledním, koho jsme nejmenovali je Míša. Na Michalovi bylo vidět, že ho turnaj nebaví. Nedokázal se nechat vtáhnout do děje, kromě odkopnutí míče se nepokusil o zpracování, kličku, podstoupení souboje či něco podobného. I když Michal dnes na hřišti pouze „vlál“ dřímá v něm nemalý potenciál minimálně v pohybových dovednostech a je jen potřeba jej v něm probudit. Pokud se to podaří, může se zařadit i mezi nejlepší hráče.

Celkově jsme z Mostu odjížděli spokojeni. Zejména pak s předvedeným výkonem. Zejména tahouni týmu ukázali, že jsou schopni v konkurenci kvalitních týmů obstát, pinďa jménem Jára se sice výrazně neprosadil, ale nebál se s míčem něco podniknout a na jaře bude mít velký prostor v MiniLize růst aspoň fotbalově 🙂 Kuba postupně dotahuje svého staršího bráchu a pokud bude takto pracovat dál, bude platným členem týmu a v Michalovi zkusíme zažehnout spící potenciál. Bez velkého přehánění můžeme zodpovědně říci, že pokud bychom do Mostu poslali 2 týmy, minimálně jeden by měl velkou šanci na medailové místo.

Velké poděkování a pochvala patří rodičům za skvělou atmosféru a povzbuzování.