Dojem z Roudnice nám pokazila fyzička


Třetí kolo MiniLigy muselo být kvůli „kovidovým“ opatřením v SK Slaný odehráno v roudnickém areálu. Tohoto kola se zúčastnily ze šesti účastníků pouze 4 týmy, přičemž tým Čáslavi se ani neomluvil 🙁 A tak se hráli pouze 3 utkání a místo standardních 2x 10 minut jsme si zahráli 2×15. 

SK Slaný – SK Roudnice 3:5 (branky: Adam, Sam a Barča)

proti nám velice dobře známému týmu Roudnice jsme jako v minulém kole začínali a i když jsme si byli jisti, že každý zápas je jiný, přesto jsme si od tohoto utkání slibovali zajímavý výsledek i průběh. Tak se i stalo. I když domácí borci šli do vedení, my jsme vzápětí vyrovnali a po chvíli šli dokonce do vedení. Něco podobného se podařilo roudnickým. Chvíli před koncem jsme sahali po remíze, kdy Barča vyrovnala na 3:3. Bohužel domácí si šli tomu pověstnému štěstíčku více naproti a v samotném závěru dali dva slepené góly, kterými rozhodli o svém vítězství. I když jsme z utkání odcházeli bez bodu, přesto jsme mohli být spokojeni minimálně s předvedenou hrou ve vyrovnaném utkání. K vítěznému konci nám chyběl větší hlad po gólu a klid v koncovce.

 

FA Velvary – SK Slaný 9:8 (branky: Krausik – 3, Barča a Tom – 2, vlastní)

Do dalšího utkání jsme nastoupili proti týmu Velvar a měli jsme jim z minula co vracet. Hned úvod lecos nasvědčoval. Po chvilce jsme šli do vedení 2:0. Bohužel to bylo na dlouhou dobu z naší strany vše a soupeř hru vyrovnal a dokonce otočil i stav skóre. Závěr utkání zase patřil našemu týmu, kdy jsme opět ovládli hřiště a začali stahovat skóre. Bohužel opět jsme na kýžené body nedosáhli a po pěkném a vyrovnaném utkání plném branek jsme opět prohráli.

 

SK Slaný – Polaban Nymburk 5:11 (branky: Krausik a Sam – 2, Barča)

Poslední utkání nám trošku pokazilo dojem z předchozích dvou vyvedených zápasů. Nymburští byli rychlejší, na míči šikovnější a v zakončení efektivnější. Nám jako by došli Tatranky. Krajní hráči se nebyli schopni vracet, vepředu jsme nic nevytvořili a sám obránce proti mnohdy třem hráčům soupeře toho moc nesvede. Naštěstí do druhé půle pochopil Ondra, co chceme po brankáři a svými výběhy hatil ofenzivní akce soupeřů. Nebýt jeho, asi by skóre bylo děsivější.

 

Celkově jsme odehráli dvě velmi pohledná utkání a jedno odevzdané. Bylo vidět, že když naše děti chtějí, dokáží hrát i pohledný fotbal. Jedna z nejhezčích akcí byla hned v úvodním utkání, kdy si na roh naběhl Ondra z pozice brankáře, místo střely přes nohu jej vrátil rozehrávajícímu hráči a ten centroval do dezorientované obrany soupeře. I ve druhém utkání jsme soupeře ničili přesnými kolmicemi od brankáře do náběhu za obranu. Bohužel ještě neumíme rychle na tyto akce reagovat do kombinace na třetího, nicméně se jednalo o velice pohledné a přímočaré akce.

Na druhou stranu musíme neustále pracovat na práci s míčem. V mnoha případech nás tento atribut zklamal. Převzetí míče, klička a střela, to nám nejde dohromady a to nemluvím o práci „béčkovou“ nohou. I když je zde vidět progrese, snažíme se ji používat, pořád je to limitující faktor. To neposlední, na čemž musíme zapracovat je fyzička. Tu jsme v posledním utkání nechali asi na lavičce.

Celkově ale musíme říct, že se jednalo o povedený turnaj a všichni si zaslouží pochvalu. Stejně tak i rodiče za hlasité povzbuzování našich borců.