Ve druhém domácím kole jsme i přes kvalitní výkon měli k zisku bodů daleko


Ve druhém domácím kole jsme tentokrát přivítali týmy Velvar a Hostouně a mohli jsme očekávat dvě náročná utkání a tak se i stalo. My jsme i v tomto kole mohli proti starším borcům pouze překvapit. Bohužel ani v tomto kole jsme se nevyhnuli problémům s včasností docházky, nicméně jsme už do úvodního utkání nastupovali kompletní, tedy pokud se tomu dá říct kompletní. Ještě v předvečer jsme museli provést několik korekcí v sestavě z důvodů velké marodky. Poprvé se v soutěžním zápase proti mnohdy o 3 roky starším borcům postavil Viktor a to ještě na postu střeďáka.

SK Slaný – Sokol Hostouň 2:8 (branky: Milutinovič a Plíva)

Do prvního utkání jsme nastoupili proti nám neznámému soupeři z Hostouně. Už před zápasem bylo zřejmé, že utkání bude velice zejména fyzicky náročné. Po trávníku se pohybovali hráči, kterým výškově nemohli konkurovat ani naši nejvyšší borci. Tato výšková a váhová převaha znamenala, že již před úvodním hvizdem jsme prohrávali 2:0. Z našich dětí byl vidět respekt ze soupeře, báli jsme se soubojů a mnohdy jsme do nich raději ani nechodili. Pokud k tomu připočteme ještě poměrně dobrou technickou vybavenost hráčů soupeře, mohli jsme zapomenout na nějaké drama s výsledkem. Přesto se kluci postupně osmělovali, začali dříve přistupovat k soupeři a tím narušovat jejich hru. Nicméně od začátku zápasu jsme pořád tahali za kratší konec a místo abychom se snažili dávat míč rychleji od nohy, chodili jsme do třech i více kliček, kde musel následovat nerovný fyzický souboj o jehož výsledku bylo předem rozhodnuto. I přes tuto převahu jsme si po pohledných akcích vytvořili několik slibných příležitostí. Jako první se na středu uvolnil benjamínek Viktor, jeho střela měla snad všechny parametry. Jediné, co jí chybělo byla razance. Nepodobně tomu bylo i u našich dalších akcí, kdy jsme se dokázali dostat na dostřel branky, jen nám chybělo štěstí a asi i trošku klidu ve finální fázi. Náš brankový účet za stavu 0:4 otevřel povedenou střelou Tomáš Plíva a za pár minut na to se po skvělém individuálním uvolnění trefil i Viktor.

 

SK Slaný – Slovan Velvary 2:15 (branky: Milutinovič a Kubát)

Proti velvarským jsme poněkud pozměnili taktiku. Vědomi toho, že nás čeká nadmíru tvrdý oříšek jsme změnili rozestavení ze 2-1-2 na 3-2 s tím, že Zápa a Viktor budou mít více defenzivních úkolů a budou zahušťovat prostor před brankou, což se nám zejména v úvodu povedlo. Soupeř nás sice zatlačil na naší polovinu hřiště, nicméně dlouhé minuty jsme drželi čisté konto, či prohrávali malým rozdílem. Bohužel postupem času nás přehrával více a více a účet na naší straně narůstal. Ve druhé půli zápasu se nám povedlo po dvou povedených individuálních akcích Sama a Viktora vstřelit naše dva úspěchy. V prvním případě Sam projel po své straně přes celé hřiště a zavěsil do prázdné branky, v tom druhém Viktor vymíchal na středu hřiště všechny soupeře včetně o 3 roky staršího gólmana, který své první krůčky sbíral v akademii Příbrami a zavěsil do prázdné brány.

 

Toto kolo bylo kolem dvou rozdílných zápasů. Zatímco v prvním jsme se museli vyrovnat fyzické převaze, v tom druhém rychlosti a herním dovednostem soupeře. Zejména ve druhém utkání si někteří hráči museli připadat jako na kolotoči. Nestačili jsme mnohdy reagovat na nápadité rozehrávky standardních situací soupeře a naopak naše byly mnohdy až naivní. Celkově je ale nutno říct, že jsme hráli proti o rok starším borcům. Hostouň měla ve svém kádru pouze hráče ročníku 2011 a v týmu Velvar jich nebylo nebylo také málo. I když nám toho soupeři moc nedovolili a naše pokusy mnohdy hasili již v prvopočátku, povedla se nám předvést i pěkná řádka zajímavých akcí a pro kluky to byla zase jedna velká škola. A tak velké poděkování patří všem hráčům, ale i fanouškům (i z tábora 2013), kteří byli slyšet a povzbuzovali naše borce.