První výhra v kategorii starší přípravky


V posledním domácím kole OP SPŘ jsme na našem hřišti měli původně přivítat týmy Unhoště a Lhoty. Jelikož jsme si utkání se Lhotou již odehráli v pátek a Lhota se dohodla s Unhoští, že jejich utkání sehrají v jiném termínu, zahráli jsme si pouze s unhošťskými a zároveň jsme si předehráli i poslední kolo OP, kdy si ne druhý konec okresu pojedeme zahrát pouze s Velvary. V tomto dvojutkání jsme chtěli navázat na povedené výsledky minulého kola ve Lhotě a být důstojným soupeřem. Nakonec se k našemu překvapení zrodilo i naše první vítězství v této kategorii.

SK Slaný – TJ Unhošť 3:2 (branky: Plíva, Mazan a Kubát)

V prvním utkání se velké překvapení rodilo již od první minuty, kdy se po levé straně rozeběhl Tomáš Plíva a nepříliš prudkou střelou vyzkoušel brankáře hostí, který ještě v tomto případě stačil Tomášovu střelu chytit. My jsme si ale od prvních minut vytvořili územní převahu a byli jsme lepším týmem. Tento tlak nakonec korunoval Tomáš svou druhou střelo a tentokrát lépe umístěnou a my jdeme do vedení 1:0. Soupeř ale postupně hru vyrovnával a dokonce se mu povedlo i vyrovnat po naší chybě v obraně. Pak ale přišly okamžiky našeho „šutera“ Mázy. Honza jako by se probral a začal zaměstnávat soupeřovu obranu a občas i zahrozil, byť bez bez gólového efektu. Jako by tato varování soupeřovým obráncům nestačila. Máza se po krásné přihrávce od Dana obtočil okolo svého strážce a ukázkovou dělovkou do šibenice nás poslal do vedení. Soupeř v těchto fázích tahal za kratší konec, my jsme se dostávali do zakončení, nicméně naše akce po slabých či nepřesných střelách končily většinou v náruči brankáře. To vše se rozhodl změnit Sam, který na ose hřiště vybojoval míč, místo nabízející se přihrávky volil stahovačku na svou silnější pravačku a nekompromisně uklidil míč do sítě Unhoště. Soupeř do konce utkání už stačil jen korigovat výsledek na konečných 3:2. A tak se zrodila naše první výhra.

 

SK Slaný – TJ Unhošť 3:7 (Mazan – 2, Milutinovič)

Ve druhém utkání, které bylo předehrávkou posledního kola jsme chtěli navázat na předcházející výkon. V první části utkání se ještě naše hra podobala té z prvního a to i přesto, že jsme prohrávali. Postupem času jsme začali uvadat jak tulipány ve váze bez vody a naše hra se pomalu měnila v holomajznu bez náboje a jiskry. Zejména v prvním poločase držel naše akcie v rozumné výši Máza, který se protáhl mezi dvěma soupeři a opět nekompromisně uklízel míč do sítě. Jak ale bylo řečeno, naše hra se vytrácela, iniciativu jsme předávali soupeři a ten trestal, dělali jsme chyby ve všech činnostech a zejména pak v defenzivě a následném navázání na útočnou činnost. Za zmínku snad stojí jen příležitost dnes velmi pěkně bojujícího Krpiho, který místo sobeckého zakončení ve velmi slibné pozici volil přihrávku, ta se ale bohužel minula účinkem. Nakonec jsme po předchozím vyrovnaném utkání toto jednoznačně prohráli.

 

Dnešek byl v duchu dvou rozdílných utkání. Zatímco v tom prvním jsme byli o maličko lepší než soupeř v tom druhém jsme totálně odpadli a kupili nezvykle moc chyb. Obě utkání měly ale několik společných věcí. V prvním případě to byl šuter Máza a ve druhém naše monotónní zakládání akcí, kdy jsme až na výjimky zakládali naše akce po stranách bez snahy o přenesení hry se zapojením „střeďáků“. Na této činnosti musíme nadále pracovat, hledat kvalitní střeďáky a učit kluky, že útok lze založit přímočaře kolmicí, zároveň ale také přenesením hry přes zálohu.

V dnešním dvojutkání si vedle zmiňovaného Mázy zaslouží velkou pochvalu i Krpi. I když měl Honza problémy ve sprintových soubojích. jeho presing a tlak na soupeřovu defenzivu nám pomáhal komplikovat zakládání jeho útočných akcí a mnohokrát jsme jej díky tomu donutili chybovat. Ostatní kluci dne převedli také kvalitní výkony, nicméně tito dva vystoupili ze svého stínu a překonali sami sebe.