Poslední zápas podzimu


V pátek 12.11. jsme uzavřeli podzimní část OP SPŘ dohrávkou odloženého utkání s týmem Slovanu Velvary. Na krásné nové umělce nás čekal starý známý tým ze soutěže i z MiniLigy a dost dobře jsme věděli, že toto utkání nebude nic jednoduchého. Navíc když nám do sestavy promluvila i marodka či karanténa. Do Velvar jsme tedy odjížděli výrazně oslabeni o poměrně klíčové hráče – Jonáše a Zápu a navíc bez klasického střeďáka.

Slovan Velvary – SK Slaný 16:1 (branka: Kapusta)

Vzhledem k tomu, že už čas výkopu byl šibeniční a k tomu tlak na začátek utkání s ohledem na PU velvarského áčka, šli jsme do utkání bez výrazného rozcvičení a jako by to klukům chybělo. Od úvodních minut jsme velvarským na hřišti simulovali slalomové tyče a to doslova. Ne snad, že by soupeř byl tak skvělý, ale my jsme byli tak bídní. Kluci jakoby nevěděli, že jsou na hřišti. K vidění nebyl jediný, co rychlý, ale rychlejší pohyb. Co útok soupeře, to buď branka a nebo skvělý zákrok Ondry. I když se Ondrovi podařilo míč vyrazit, my jsme jsme velkoryse nabízeli soupeřům ať jej uklidí do naší sítě. Něco tak strašného jsme od našich borců snad ještě neviděli. Ne snad ani hru, ale pohyb po hřišti, snaha něco udělat, zabránit. Prostě nic. Schylovalo se k velkému debaklu a infarktu.

Naštěstí jsme se začali pomaličku probírat a osmělovat. I když soupeř naše útočné snahy hasil hned v zárodku v defenzivě se zlepšil náš pohyb a snaha získat míč. Nedá se říct, že se hra vyrovnávala, soupeř nás neustále tlačil před branku, my jsme se ale postupně dostávali častěji před jeho branku a i když nás do zakončení nepouštěl a naší jedinou střelou na bránu byl TK Adama, který při pokusu obstřelit zeď trefil jen boční síť. Naše hra se neustále zlepšovala a viděli jsme i řadu pohledných akcí. Jednou z nich byl Samův průnik, kdy si krásně navedl míč na osu hřiště. Bohužel ideální okamžik na střelu prováhal. Následně se mezi obránci protáhl jako lasička Krpi a ocitl se tváří v tvář brankáři. Ten však jeho pokus zlikvidoval a v následné dorážce už neměl Máza tolik klidu, kolik by potřeboval. Náš jediný úspěch přišel po TK, tentokrát Adam nezkoušel obstřelit zeď, nýbrž mířil na stranu gólmana a povedenou střelou vymetl pavouky z pravé šibenice.

Kdo by očekával, že z Velvar přivezeme aspoň slušný výsledek by byl velká naivka. Hráli jsme proti velice kvalitnímu týmu, který má ve svém kádru i děti ročníku 2011 a to musí být někde vidět. Bohužel to co jsme viděli v úvodu utkání bylo na ručník do ringu. Bez chuti či zápalu se fotbal hrát nedá. Jako vždy v utkání s velvarskými jsme dostali velkou lekci z rychlosti a nasazení. Neměli jsme v zápase tolik času na nic. Už při přebírání míče jsme byli pod tlakem a z toho pramenily naše chyby. Když k tomu přičteme špatný první dotyk, zpracování míče na 3 metry, pak se nedá očekávat, že vyhrajeme. Toto byly atributy, které nás trápili i proti Kladnu a na nich musíme zapracovat – rychlé a přesné převzetí míče. Další naší slabinou je pohyb a rychlost. Místo abychom si šli pro míč, čekáme a pak jej v lepším případě přebíráme v souboji, teda pokud nás soupeř nepředskočí. Samozřejmě, hráli jsme proti velice kvalitnímu soupeři a tudíž by jakákoliv frustrace nebyla na místě, navíc jsme na soupisce měli velké množství hráčů ze širšího kádru a zejména pro ně jsou toto velice důležité zápasy, kde mají prostor zvykat si na vysoké tempo a nasazení. Toto je nejvíce vidět na Krpim. I když má Honza stále co dohánět, udělal velký skok a zejména v ofenzivních činnostech se stává platným hráčem. Dnešní utkání ale bylo utkáním dvou jiných hráčů. Prvním z nich byl Adam, který kromě zodpovědného plnění defenzivních povinností na nezvyklém místě středního obránce (hráli jsme v rozestavení 3-2, místo klasického 2-1-2) měl nezvykle i ofenzivní choutky a dokázal podržet míč a rozehrát. Tečku svému výkonu dal pak pěkným TK. Absolutorium v dnešním utkání si zaslouží ale jiný hráč. Až neuvěřitelný byl dnes výkon Ondry. Pokud jeho výkonu něco chybělo, pak to bylo vyšší postavení, to ale moc dobře nejde, pokud jste většinu zápasu pod tlakem. Ondra byl v dnešním utkání mužem č.1. Díky jeho neuvěřitelným zákrokům nebylo skóre tohoto utkání vražedné. Vedle jeho zákroků se výrazně zlepšila i rozehrávka. Oproti výkonům ze začátku sezóny je to ohromný posun, ale co je nejdůležitější, je jeho práce s týmem. Aniž bychom to po Ondrovi chtěli, mluvil na kluky a kaučoval si je!!!! Řídil si hru a kdo jiný by to měl dělat než gólman, který vidí celou hru před sebou.