Vykradení Brandýska


V sobotu 14.5. jsme se zúčastnili turnaje starších přípravek pořádaným klubem FK Brandýsek. I když se na turnaji neobjevily TOP kluby, šlo o velmi dobře obsazený a náročný turnaj, kterého se zúčastnily přední kluby OP SPŘ jako Vinařice či pořádající tým Brandýsku a doplnily je týmy TJ Tatran RAKO Rakovník a Čechie Kralupy. Tyto týmy disponují velmi početnou a dalo se očekávat i kvalitní základnou ročníku 2011. Právě z tohoto důvodu jsme k turnaji přistupovali i s velkou dávkou respektu a do Brandýska jsme odjížděli s cílem postupu mezi 4 nejlepší týmy a zde se pak pokusit vybojovat 3.místo. Ve fotbale ale platí pravidlo, že míč je kulatý a stát se může cokoliv. Tak tomu bylo nakonec i v Brandýsku. Povinný postup ze skupiny jsme splnili a vše další již bylo něco málo navíc. Že to „něco málo“ se bude podobat zlaté medaili, v to jsme ani v duchu nedoufali. 

SK Slaný – SK Vinařice 2:4 (branky: Tomáš P. a Marťas)

Hned v úvodním utkání nás čekal jeden z velkých favoritů turnaj. Už z minulosti víme, že Evička (trenérka Vinařic) má skvělý tým postavený zejména na hráčích ročníku 2011 a tak jsme s body z tohoto utkání nepočítaly. Ty jsme chtěli získat ve zbývajících dvou utkáních. Jaké ale bylo překvapení, když se Honza objevil hned v první minutě před soupeřovou brankou a k úspěšnému zakončení mu zabránila jen rovnováha. Za několik minut bylo ještě hůře. Favorizovaný soupeř šel do vedení po nedůrazu v naší obraně. Kluci se z inkasované branky nesesypali, po kolmici Adama si za obranu naběhl Tomáš Plíva a je vyrovnáno. Naše další šance na sebe nedaly dlouho čekat, bohužel k proměňování nám chyběly buď centimetry nebo branková konstrukce. Naopak soupeř dokázal z minima vytěžit maximum. I když jsme my měli více ze hry včetně šancí, šťastnější nakonec byly hráči Vinařic a i díky naší nedůslednosti utkání nakonec vyhráli.

SK Slaný – SK Brandýsek 7:0 (branky: Viktor, Martin a Honza -2, Adam)

K druhému utkání jsme nastoupili proti pořádajícímu týmu Brandýska, který musel postavit dva týmy kvůli odhlásivšímu se týmu Slavoje Kladno. V tomto utkání jsme měli být přeci jen favoritem a potřebovali jsme vyhrát. Po předchozím velmi pohledném, byť nešťastném utkání se toto i nabízelo. Bohužel v úvodních minutách to byla z naší strany holomajzna. Jako bychom se chtěli přizpůsobit hře soupeře a nechtěli zopakovat výkon z předchozího utkání. Na řadu musely přijít hlasité projevy nespokojenosti od střídačky. Po několika úvodních minutách jako by přišel kopanec a kluci začali předvádět opět pohledný výkon a s ním přicházející branky. Utkání jsme nakonec zvládli a vyhráli vysokým rozdílem.

SK Slaný – Baník Švermov 12:1 (branky: Viktor, Honza -3, Zápa, Jony – 2, Adam a Tomáš P.)

Poslední utkání v základní skupině jsme sehráli s týmem Švermova, který měl za sebou již prohru s pořádajícím týmem a tak jsme byli velkým favoritem my. Navíc povinné vítězství by nás posunulo do skupiny o 1. místo. Kluci hned od úvodu potvrzovali roli favorita a za stavu 7:0 jsme začali přemýšlet, jak jim situaci zkomplikovat a zabránit nesmyslné přestřelce ve které chtěl dát každý gól za každé i beznadějné situace.

SK Slaný – Tatran Rakovník 3:2 (branky: Viktor 2, Tomáš P.)

Po krátké pauze na občerstvení hráčů, rozhodčích i realizačních týmů pokračoval turnaj boji o umístění. Nám coby týmu z 2. místa v základní skupině los přiřknul vítěze druhé skupiny a tím byl tým TJ Tatran RAKO Rakovník. Rakovnický tým měl být spolufavoritem na boj o metu nejvyšší. I když nás pořadatelé či fanoušci favorizovali do finále, my jsme stáli oběma nohama na zemi a těmto prognózám jsme přistupovali s respektem. Nejinak tomu bylo i před tímto utkáním. Rakovničtí pro nás byli v tomto utkání favoritem, jedná se přeci jen o renomovaný klub z okresního města, kde se dá očekávat kvalita i u srovnatelně starých dětí. Kluci do utkání nastoupili s vědomím, že jen vítězství jim zajistí medaile a prohra nic zatím neřeší. Hned od úvodního hvizdu bylo zřejmé, že to nebude procházka růžovou zahradou. Rakovničtí borci doslova jezdili po zadku, souboje vcelku bolely a utkání připomínalo duely z MiniLigy. Velkou jistotou byl v týmu soupeře brankář, který byl vyhlášen nakonec i nejlepším gólmanem turnaje. Skóre utkání jsme otevřeli my, se Viktor obtočil kolem jednoho z bráních hráčů a nedal brankáři šanci. Po naší druhé brance Tomáše Plívy bylo ještě veseleji. Bohužel úsměv na rtu nám trošku ztuhnul poté, co na polovině hřiště po souboji Viktora se soupeřovým hráčem tento nešťastně spadl na dobíhajícího Adama. Ten pro bolest hlavy a asi i miniaturní otřes mozku musel vystřídat. v tomto okamžiku jsme ještě netušili, jak zásadní by tato situace mohla být pro vývoj celého utkání. I když jsem ještě stačili Viktorem odskočit na rozdíl třech branek, začala se Adamova absence projevovat více a více. Soupeř se ve druhé polovině utkání nadechl, vstřelil první branku a vzápětí přidal další. V této fázi hry už bylo na našich borcích vidět, jak jim dochází tatranky. Zde se právě začala projevovat zmiňovaná absence Adama. Únava narůstala, kluci jeli (jako biatlonista Ondra Moravec) na morál a mnohdy se hlásili o střídání i 3 hráči. Soupeř pořád stupňoval tempo a snažil se aspoň o vyrovnání. My jsme jen s vypětím všech sil a i s troškou štěstěny drželi jednobrankový náskok. Ten jsme nakonec udrželi a tak po zapípání hodinek a závěrečném hvizdu rozhodčího jsme mohli na hřišti vidět neskutečný výbuch emocí. Kluci jásali a slavili, jakoby vyhráli Ligu mistrů. Stejně tak se jásot ozýval i z minitribunky. Je třeba říct, že zaslouženě. Bylo to asi nejdramatičtější utkání, utkání, které bolelo. Rozhodčí v tomto utkání musel odpískat řadu faulů na obou stranách a kluci si opravdu sáhli na samé dno a to navíc pouze se dvěma střídajícími hráči a proti o rok starším borcům. Prostě boj o finále jak má být, plný pěkných akcí, soubojů a k nim patřícím faulům. To vše v duchu fair play a za dohledu přesného rozhodčího. V tuto chvíli asi nezůstalo jedno oko suché – JSME VE FINÁLE a budeme hrát o první místo !!!!!! Poprvé v historii!!!!

SK Slaný – SK Vinařice 5:2 (branky: Honza – 2, Adam, Viktor a Vlastní)

Tak máme splněno nad plán. Takto bychom se mohli postavit k finálovému utkání. Nicméně po povedeném úvodním utkání turnaje proti týmu Vinařic jsme si skromně říkali, že historie se nemusí opakovat a že bychom v tomto utkání mohli být šťastnějším týmem my. Stejně jako k předchozímu zápase jsme i k tomuto přistupovali s respektem. Vinařičtí mají ve svém kádru řadu šikovných hráčů a jejich kvalitu podtrhuje i široká základna ročníku 2011. I když na našich kopačkách lpěla trošku tréma ze síly okamžiku, kluci ji s úvodním hvizdem zahodili a jako dobře namazaný parní stroj pokračovali ve své cestě. Tentokrát jsme neměli šanci hned po pár vteřinách, nicméně před branku soupeře jsme se po pohledných akcích tlačili. Skóre utkání otevřel ale soupeř. Pro něj bohužel smolně vlastní brankou, kdy si po rohu srazili míč do vlastní branky. Za nedlouho bylo v našem táboře ještě veseleji. Adam na středu hřiště zachytil špatnou rozehrávku brankáře a zvýšil na 2:0. Když Viktor zvýšil na 3:0, vypadalo vše růžově a my se už těšili na závěrečný hvizd. Pak jakoby kluci přestali hrát a soupeř se dvěma brankami vrátil do hry. V této fázi jsme se trošku začali strachovat o výsledek. Už i na střídačce se ozývalo – „už by mohl odpískat konec“. Do konce utkání bohužel ale chyběla ještě pořádná porce času. Soupeř hrozil a několikrát jsme měli opravdu štěstí, kdy naší branku míč jen těsně minul a nebo jsme vše hasili na poslední chvíli ve skrumáži. Uklidnění a definitivu do utkání nakonec přinesl Honza, který dvěma brankami pečetil konečné skóre na 5:2 a tak po závěrečném hvizdu rozhodčího mohly naplno vypuknout bouřlivé oslavy jak na hřišti, tak i v ochozech – MY JSME PRVNÍ NO A CO!!!!!

 

I když jsme do Brandýsku odjížděli se skromnějšími vizemi, dosáhli jsme na metu nejvyšší. Při vší úctě k soupeřům jsme na turnaji předváděli nejhezčí fotbal plný pohledných kombinačních i individuálních akcí. Kluci turnaj zvládali i takticky. Skvěle jsme zhušťovali prostor v těžišti hry a ještě lepší byla přechodová fáze včetně té finální. Těžko hledat chyby v naší hře. Ty byly spíše individuální a sporadické. Je třeba si ale přiznat, že se jednalo spíše o týmy na okresní úrovni i přes to, že byly o rok starší. Každopádně nejen kluci, ale i rodiče si takovýto úspěch úspěch zasloužili. Po smolně prohraném úvodním utkání si kluci kráčeli sebevědomě za svým zlatem a velký obdiv jim patří po semifinálovém utkání s Rakovníkem, kde předvedli, jak se hrají těžká utkání. I v oslabení bez klasického levého obránce dokázali utkání zvládnout a zaslouží si velkou poklonu. Takto se hrají velká utkání !!! Velkou podporu měli kluci i na tribunách odkud se ozývalo hlasité povzbuzování a radost největší mohla vypuknout po závěrečném hvizdu finálového utkání.

Z Brandýsku si odvážíme vedle zlatých medailí i skvělé zážitky. Kluci předváděli skvělý fotbal, zúročili věci, kterým se na trénincích věnujeme a které jin neustále opakujeme. Turnaj zvládli neskutečně takticky, kdy těch chybiček bylo opravdu jako šafránu. Nastříleli jsme spoustu branek a některé z nich byly opravdu po krásných akcích. Samozřejmě je třeba si přiznat, že tempo hry v mnohých případech zaostávalo za MiniLigou či kvalitními turnaji. Měli jsme více času a prostoru, soupeř nás tak nedostupoval. Na druhou stranu na soupiskách všech týmů byli i o rok starší hráči a týmy patřili k těm nejlepším na okrese.

Turnaj jsme si užili do posledního písmene. Skvělé počasí, dokonalá organizace a skvělý fotbal. Právě v tomto ohledu bychom chtěli poděkovat pořadatelům. Brandýští ukázali, že jsou schopni připravit pro účastníky skvělý zážitek.