V sobotu 22.10. jsme v Unhošti udělali tečku za Krajským přeborem U11. Respektive za její podzimní částí. Po povedeném vystoupení v Nymburce jsme jeli plni očekávání do Unhošti, kde nás čekaly asi nejmenší rozměry hřišť na kterých jsme v tomto formátu hráli. Po omluvence Krpiho a následně Viktora jsme museli zaimprovizovat zejména na pozici střeďáka, kde se střídal Marťas s Adamem a je třeba říct, že oba si nevedli špatně.

SK Slaný – Slovan Velvary 1:2 (Branka: Tvrdík)

Do turnaje jsme vstoupili skoro tradičně proti velvarským borcům. Netradičně jsme však hned v úvodu byli aktivnější a měli více ze hry. Na malém a vcelku i rozbitém hřišti jsme nebyli schopni se dostat do zakončení a naše akce končily na kopačkách soupeře. Ten postupně hru vyrovnával a přišel i trest v podobě dvou branek v naší síti. Ve druhé části hry jakoby soupeř přestal hrát, my jsme převzali iniciativu a byli jsme lepším týmem. Bohužel z naší hry jsme vytěžili pouze jednu branku. A i když jsem v závěru soupeře téměř nepustili na naši polovinu, skončilo skóre v náš neprospěch.

SK Slaný – TJ Unhošť 5:1 (branky: Tvrdík-2, Mach, Silný V. a Silný M.)

Před druhým utkáním s domácím týmem jsme klukům museli vysvětlit některé taktické drobnosti. Zejména pak obráncům, že nesmějí být daleko od sebe, že mají obsazovat střed hřiště a prostor u lajn má hlídat krajní záložník. Od úvodního hvizdu jsme se do soupeře pustili s vervou a dalo by se říci, že jsme unhošťské borce přehrávali téměř ve všech činnostech. Dařilo se nám i v zakončení, nicméně hra byla poplatná kvalitě terénu a malému hřišti. Po krásné střele Vojty, která znamenala vedení 3:0 jsme v sestavě začali trochu více i čarovat a na post pravého záložníka jsme posunuli Sama, který občas mívá ofenzivní choutky a dobrou střelu. Sam tentokrát vyšel naprázdno, ale jeho práce na straně hřiště nebyla také špatná.

SK Slaný – SKP Rakovník 4:4 (Branky: Silný M. a Kapusta – 2)

K poslednímu utkání jsme nastoupili proti rakovnickým borcům, kteří proti zvyku dnes přijeli v modro-černých dresech. Před utkáním jsme kluky nabádali, ať zejména obránci využívají brankáře k rozehrávce a snaží se kombinovat mezi sebou. Jako by to kluci pochopili do posledního písmenka. Od úvodního hvizdu na hřišti existoval pouze jeden tým a to ten náš, tlačili jsme se před branku, zakončovali jsme, ale marně. V úvodu dělal problémy pouze obrovitý hráč soupeř na naší pravé straně. Bylo vidět, jaký z něj má Tomáš respekt (aby taky ne). V momentě kdy zjistil, že tento hráč je pouze obrovský, ale fotbalově ne příliš vybaven si začal i věřit. Bohužel z našeho tlaku přišla branka paradoxně do naší sítě, kdy jsme včas nezachytil náběh soupeřových hráčů a po skrumáži na levé straně přišla povedená střela na kterou neměl Ondra šanci reagovat. Na tuto branku jsme ale reagovali tím nejlepším způsobem a asi nejkrásnější akcí dne, kdy jsme hru otočili z levé strany přes brankáře na pravou a pohlednou kombinací jsme dostali do zakončení Matese, který se nemýlil – 1:1. Z našeho pokračujícího tlaku zase těžil soupeř z brejku a nechytatelnou střelou šel do vedení. My jsme opět velmi rychle kontrovali, kdy se uvolnil Adam a střelou do šibenice vyrovnal. Následoval stejný obraz. My jsme tlačili, stříleli na branku, ale chyběla nám trošku přesnost a důraz v předbrankovém prostoru, kde jsme nedohrávali odražené míče. Soupeř naopak hrozil z brejků. Jeden z nich opět skončil v naší síti a opět jsme prohrávali. Naštěstí přišla bizarní situaci, kdy po faulu na Matese se k míči postavil Adam aby rozehrál PVK z velké vzdálenosti. Jeho centr, který neměl ani parametry kvalitního centru a už vůbec ne střely proskotačil mezi sedmi hráči až do sítě. Necelých deset minut před koncem si mohli naši stopeři v praxi ověřit, co jsme jim celou dobu říkali o postavení a bránění středu hřiště. Přišla krásná průniková přihrávka na střed hřiště a kluci honili zajíce. Bohužel ta dálnice, kterou na prostředku vytvořili byla až moc velká a k nabíhajícímu hráči už nestihli dostoupit. Ten s přehledem udělal z Ondry pouze diváka, protože se ho mohl zeptat kam to chce. Opět prohráváme. Vedení soupeře netrvalo dlouho. Tak jak jsme začali, tek jsme i skončili. Před brankou se prosadil náš štírek Mates a bylo srovnáno. Posledních pět minut jsme dostali soupeře pod obrovský tlak. Bohužel jsme z něj nevytěžili nic a tak utkání skončilo smírně 4:4.

V posledním podzimním kole KP starších přípravek jsme navázali na výkony z Nymburka a to v sestavě chyběli kromě nemocného Viktora i Zápa či Krpi, popřípadě Matěj Hora. I když dnes to bylo zejména díky malému hřišti více soubojová záležitost a prostor pro fotbal tam moc nebyl, musíme být spokojeni i s předvedenou hrou. Do formy se vrací pomaličku Jony, který dal dnes 3 branky. I přes obavy dnes na střeďáku uspěli jak Martin, pro nějž to byl netypický post, tak i Adam, který se ve své hře spíše soustředil na defenzivní úkoly a dost často zabíhal mezi beky a pomáhal zdvojovat. Takto by se dalo pokračovat. Trošku problémy jsme měli v obraně, ne snad, že by kluci hráli špatně. Všichni tři obránci předvedli skvělý výkon. Kluci si ale musí osvojit postavení a posouvání s těžištěm hry. To je ale už vyšší level a chvilku bude trvat, něž to zvládneme i týmově. V této souvislosti ale musíme pochválit zejména Tomáš Plívu, který se zodpovědně vracel na post krajního obránce, když ten se posouval na osu hřiště.

Z Unhoště tedy odjíždíme s pocitem dobře předvedené hry a i slušnými výsledky. Poděkování patří všem klukům a samozřejmě skvělým fanouškům.