První zápas – SK Slaný „A“ – FK Slavoj  Kladno 3:11 (1:5) – branky: 1x Hartl, 1x Vrána, 1x Myška

Na domácím hřišti jsme přivítali Slavoj Kladno. Je to silný soupeř a velmi přesný v přihrávce či zakončení. Celkem i s přehledem dominoval soupeř  převážnou část utkání. Opravdu bylo těžké najít rovnocennou hru z naší strany a spíše se dařilo vedení hry soupeři. I přesto naši kluci několikrát ukázali, že se nenecháme tak zastrašit a umíme si vytvořit svoji vlastní hru, ze které se nakonec v pokutovém území soupeře, několikrát podařilo a to velmi pěknými střelami, vstřelit gól do sítě soupeře, který potěšil nejen trenéry, ale i přítomné rodiče. Vskutku pohledné góly, byť jich nebylo tolik, byly odměněny velkým potleskem nás všech. Avšak nestačilo to přesvědčit soupeře. Ten si vytvářel další a další šance, které náš gólman jen tak tak stačil chytat. Opravdu těžké to mnohdy měl v našem pokutovém území. Rychlejší soupeř vždy velmi rád kombinoval před naší brankou a v rychlosti na kterou jsme moc nestačili. Co nám šlo velmi skvěle v tomto utkání, byla hlavně hra tzv. „do těla“ . Když už jsme bojovali o míč se soupeřem, tak opravdu se vší vervou a se sportovní odvahou bez zbytečných faulů.

Druhý zápas –  SK Slaný „A“ – SK Buštěhrad 8:9 (4:4) – branky: 4x Nikita, 2x Pham, 1x Herman, 1x Kuliha

Naši kluci po krátké přestávce vstoupilil do utkání s Buštěhradem. Tento soupeř byl více vyrovnanější našim mladým sportovcům a tak se hra zprvu pěkně přelévala z jedné strany na druhou a měla velmi mnoho napjatých zakončení, byť mimo branku. Byl to překvapivě úplně jiný zápas. Mnohem rychlejší a také více přesnější v přihrávce s následným individuálním zakončením. Energie však u našich klesala a nadšení též a toho využil soupeř a najednou do konce poločasu vyrovnal. Velkým překvapením byla druhá polovina utkání. Naši kluci začali hodně propadat v defenzivní hře a síly na hru dopředu  již nezbývaly. Soupeř rozpoznal velmi rychle naši neaktivitu a vydal se na cestu za vítězstvím. Před koncem utkání nás přehrál o jednu branku. Bylo vidět, že naši kluci často ztráceli orientaci v prostoru a vbíhali na posty na kterých neměli co dělat a naopak potom chyběli tam, kde měli vlastně být.

Za RT děkuji i všem rodičům, kteří podpořili hru fanděním. 🙂

Na závěr poznámka autora: (Martine, jestli se to na web nehodí, tak to tam nedávej. Je to jen něco málo k zamyšlení pro čtenáře 🙂 )

Někdy je velmi těžké říci, co je vlastně správné. Protože každý by chtěl vyhrávat a nikdo být poraženým. Ale teprve porážka, dá ten patřičný impuls pro nový začátek.